Úpravy a popis níže v článku Fascinující svět safírů.
Ukázka balení. Vše je zabaleno v průhledném celofánovém sáčku.
Nekupujete ,,jen,, kámen nebo talisman !
Vlastněním a Nošením drahého kamene při sobě zvyšujete svou sebedůvěru, sebelásku,
sebeempatii a celkové sebevědomí:
= Více úspěchu v osobním kontaktu s lidmi a ve všedním životě
= Více životních možností a příležitostí
= Lepší práce, více peněz, lepší šťastnější život = Lepší zdraví
= Lepší vztahy, lepší partner, lepší bydlení, lepší kvalita života
Lepší život, partner a vztahy, zdraví, bydlení, práce, štěstí ...
vše se dá koupit jedním kamenem
Že vlastníte kámen ve šperku ?!
– to není psychologicky totéž – to je ,,jen,, šperk, mozek to příliš nevnímá.
Vy si to zasloužíte,
nebo myslíte, že např. jeden společný oběd v restauraci
vám za tu cenu dá víc ?
Kameny Jsou věčné, mají s časem stálou nebo vyšší hodnotu a ano
můžete si je vzít do hrobu :)
----------------
Fascinující svět safírů: Od hlubin Země až po šperkařský mistrovský kousek
Safír patří spolu s rubínem do skupiny korundů a již po tisíciletí fascinuje lidstvo svou hloubkou, brilancí a tvrdostí. Je symbolem moudrosti, královské moci a čistoty. Co všechno se skrývá za vznikem tohoto modrého pokladu a jak se proměňuje od surového kamene až po dokonalý šperk?
1. Chemické složení a fyzikální vlastnosti (Tvrdost)
Z chemického hlediska je safír oxid hlinitý ($Al_2O_3$). Jeho typická modrá barva je výsledkem příměsí stopových prvků, především železa a titanu. Korundy ovšem zdaleka nejsou jen modré – kromě klasické modři existují i safíry žluté, růžové, zelené, fialové nebo vzácné oranžovo - růžové odrůdy zvané padparadscha. Červená odrůda korundu se již nenazývá safír, ale rubín.
-
Tvrdost: Na Mohsově stupnici tvrdosti zaujímá safír 9. stupeň. Je tak druhým nejtvrdším přírodním minerálem na Zemi hned po diamantu (který má stupeň 10). Díky tomu je mimořádně odolný proti poškrábání a skvěle se hodí pro každodenní nošení ve špercích.
-
Hustota a optické vlastnosti: Má krystalovou soustavu trigonální a vykazuje silný dichroismus – při pohledu z různých úhlů může mírně měnit odstín barvy.
2. Vznik v přírodě
Safíry vznikají hluboko v zemské kůře (v tzv. magmatických nebo metamorfovaných horninách) za extrémních teplot a tlaků, typicky v pegmatitech, mramorech nebo bazaltech. Proces krystalizace trvá miliony let, kdy se horké mineralizované roztoky a taveniny ochlazují a formují do podoby surových krystalů.
Geologické procesy v nitru naší planety vytvářejí unikátní podmínky, které dávají vzniknout barevným tónům a vnitřním strukturám (inkluze), podle nichž dnes gemologové dokážou určit původ kamene (např. slavné lokality na Srí Lance, v Kašmíru, Madagaskaru či Barmě).
3. Těžba safírů
Těžba probíhá jak v primárních ložiscích (přímo v hornině), tak častěji v sekundárních (naplaveninových) ložiscích, kde řeky a eroze uvolnily krystaly z mateřské horniny a naplavily je do štěrků v korytech.
-
Kámen se často hledá v říčních naplaveninách pomocí rýžování a ručního třídění štěrku.
-
Mezi historicky nejvýznamnější a nejcennější patří naleziště na Srí Lance (Cejlon), v Kašmíru, Barmě, ale také v Thajsku, Austrálii nebo na Madagaskaru, rovněž barevné safíry v Tanzanii.
- Většina drahokamové suroviny v přírodě nemá ideální barvu nebo čistotu – může být příliš tmavá, mléčná nebo obsahovat nečistoty. Proto se u safírů běžně využívá tepelná úprava stejně jako u tohoto safíru.
- Jde o celosvětově akceptovaný a běžný proces, který napodobuje přirozené geotermální podmínky v nitru Zemi. Stále se jedná o 100% přírodní korund, kterému teplá lázeň pomohla naplno rozvinout jeho skrytý potenciál.
- Tento proces dokáže rozpustit mikroskopické inkluze rutilu, které způsobují zakalení, čímž se radikálně zlepší čistota a zvýrazní sytost modré barvy. Jde o běžnou úpravu, kterou gemologické laboratoře standardně certifikují.
4. Zpracování, broušení a typy brusů
Než se surový kámen promění v zářivý klenot, brusič jej musí detailně studovat. Zohledňuje směr krystalové osy, inkluze a způsob, jakým kámen odráží světlo. Cílem je vytěžit maximum z barvy a minimalizovat ztrátu hmotnosti (karátů).
Mezi nejčastější typy brusů pro safíry patří:
-
Oválný brus (Oval): Velmi populární volba pro safíry. Oválný tvar efektivně šetří surovinu a zároveň skvěle vynikne na prstenech, protože opticky prodlužuje prsty.
-
Polštářkový brus (Cushion): Historický, mírně zaoblený čtvercový nebo obdélníkový tvar s většími ploškami. Působí velmi starobyle, luxusně a hluboce – často se v něm brousí ty nejcennější historické safíry.
-
Smaragdový brus (Emerald cut): Stupňovitý obdélníkový brus s oříznutými rohy. Hodí se pro čistší, průhlednější kameny, kde vynikne zrcadlový lesk a čistota struktury namísto divoké jiskry.
-
Hruška (Pear / Slza) a Markýza (Marquise): Elegantní kapkovité či špičaté tvary, které se skvěle hodí do náušnic nebo jako centrální kameny sofistikovaných prstenů.
Díky kombinaci extrémní tvrdosti, hluboké barvy a mistrovského brusu zůstává safír jedním z nejvyhledávanějších drahých kamenů světa, který spojuje přírodní sílu nitra Země s lidským umem.